Červenec 2011

Epilepsie - Jak se zachovat při záchvatu

15. července 2011 v 11:36 | Alena - pevzato z http://epilepsie.ordinace.biz/zachvat.php

Jak se zachovat při záchvatu

I když takový epileptický záchvat může vypadat děsivě, povětšinou se nejedná o život ohrožující situaci, kdy vše naprosto spontánně skončí bez jakékoliv pomoci. Proto je nejlepší ho nechat proběhnout bez jakéhokoliv zásahu.

Malý epileptický záchvat má mnoho druhů projevů. V podstatě jsou jeho symptomy přímo závislé na centru jaké je jím zasaženo. Dochází při něm k částečné nebo i plné ztrátě kontaktu s okolím, což je na první pohled patrné. Během záchvatu epilepsie by rozhodně nemělo dojít k žádnému jeho omezování a rozhodně se nemusíte snažit jej jakkoliv utišovat či nějak přemlouvat. K zastavení záchvatu tím nedojde, spíše naopak může dojít k podvědomé reakci a snaha o obranu postiženého. Proto by se jeho okolí mělo akorát soustředit, aby nedošlo k nechtěnému poranění. Tedy jako první by se měli z jeho blízkosti odstranit ostré či křehké předměty. Rozhodně by jsme ho neměli nechat samotného a zůstat v jeho blízkosti do nabití plného vědomí. To velmi snadno zjistíte naprosto jednoduchými otázkami typu co je za den, jak se jmenuje atd.

Při velkém epileptickém záchvatu postižený upadá do bezvědomí, dostaví se křeče končetin i těla. Dýchací svaly nejsou výjimkou, proto dochází k poruchám dýchání a občas i k zmodrání. Povětšinou se křeč týká i svalů žvýkacích a svěračů močového měchýře. Samotnému záchvatu epilepsie může předcházet tzv. aura, jenž pacientovi dá dostatek času zaujmout adekvátní polohu. Viditelně se první příznaky projeví strnulým pohledem či strnulým držením těla. Zanedlouho se pacient trpící epilepsií hroutí k zemi, proto je potřeba zamezit pádu a uložit ho na pevnou plochu. Tak jako při lehkém záchvatu je nutné odstranit z jeho blízkosti veškeré nebezpečné předměty. Nejdou-li odtáhnout ty a hrozí nebezpečí, že by se např. o roh zdi mohl poranit je nutné odtáhnout jeho. Má-li kolem krku upnutý knoflík košile či třeba šálu, odstraňte je a pokud možno mu podložte něčím měkkým hlavu, aby se zabránilo jejímu možnému poranění. Rozhodně se nesnažte nikterak zabránit křečím, pevné sevření či dokonce zalehnutí je nežádoucí. Ani se nesnažte mu rozevírat čelisti a něco mezi ně vsunovat. Povětšinou je křeč tak silná, že by došlo k poškození, které se hojí mnohem hůře, než prokousnutý jazyk. Pacient po prodělaném záchvatu potřebuje přibližně 1 až 2 hodiny na zotavenou. Proto pokud usne, nesnažte se ho probudit. Podstatným faktorem při velkém záchvatu epilepsie je čas, proto pokud máte možnost změřte jeho délku.

Trvá-li méně než pět minut a nedošlo k žádnému poranění není potřeba volat záchranou službu. Lidé trpící epilepsií velmi dobře vědí co po prodělaném záchvatu potřebuje a tak si i sami řeknou, co by jste měli pro ně udělat. Mezi nejčastější úrazy patří poranění hlavy a páteře.

Epilepsie

15. července 2011 v 11:29 | Alena - převzato z http://epilepsie.ordinace.biz/

Epilepsie

První medicínské zmínky o epilepsii se tradují do dob babylonských, tedy někde v roce 2080 před naším letopočtem. Od té doby dostala několik pojmenování a krom epilepsie ji můžete znát jako padoucnici, morbus sacer, morbus divinus, božskou či svatou nemoc. Do učebnic lékařské diagnostiky se dostala někdy v rozmezí 1067 až 1046 před naším letopočtem. Avšak tou dobou byla definována jako řádění zlých duchů a k léčbě se využívali mastě, amolety a s oblibou exorcismus. První komplexní pohled na nemoc pojmenovanou epilepsie stanovil ve 4 století př.n.l Hypokrat. Ten popsal různé typy záchvatů a dokonce obdobné symptomy objevil i u zvířat. Přesto byla epilepsie ještě středověku považována za trest od boha, proto se jí také říkalo boží nemoc. Teprve až v druhé polovině 19 století bylo definitivně stanoveno, že příčinou záchvatů je mozek a pro léčbu byli využívány bromidy.

Epilepsie postihuje přibližně jedno procento populace a je vyvolána abnormální elektrickou aktivitou v buňkách mozku. Tyto abnormality mohou zasáhnou pouze jistou část a v takovém případě se jedná o parciální záchvat nebo může dojít k rozšíření na celý mozek a tento generalizovaný záchvat je provázen typickými křečemi a bezvědomím. Epilepsie se dále krom lokality zasaženého místa a následných symptomů rozděluje na symptomatickou, idiopatickou a kryptogenní. Symtomatická epilepsie má jasnou příčinu. Vzniká po úrazech hlavy, nádoru na mozku, po cévní mozkové příhodě či prodělané infekci. Tato forma může člověka postihnout v jakémkoliv věku, přičemž ve stáří následkem změn je běžnější. Idiopatická epilepsie je podmíněna dědičnými vlohami a projeví se nejpozději do dvaceti let. U Kryptogenní epilepsie jsou dnešní vědě příčiny vzniku zatím neznáme.

Při vyslovení slova epilepsie si každý povětšinou vybaví záchvat, kdy se nemocný zhroutí k zemi a nekontrolovatelně sebou třese, avšak to je představa trochu zkreslená, neboť jak již bylo zmíněno, průjevy jsou odvozené od lokality v mozku, kde k abnormálním výbojům dochází. U některých pacientů mohou být postiženy jen některé funkce, proto za příznak epilepsie je nutné považovat i trhání koutků úst. Při veškerých záchvatech však dochází ke ztrátě vnímání okolí, což je hlavním pojítkem jednotlivých druhů. K popsanému generalizovanému záchvatu dochází při zasažení rozsáhlé oblasti mozku. Dá se rozdělit na tři fáze. Na období před záchvatem, kdy se několik vteřin před samotným záchvatem objeví tzv. aura. Ta se projeví dle časti mozku kde epilepsie vzniká. Někdy tato fáze chybí úplně nebo jsou její příznaky jen těžko rozeznatelné. Druhou fází je samotný záchvat, jenž trvá i několik minut a je natolik vyčerpávající, že jedinec posléze upadá do spánku, což je třetí fáze záchvatu. Epilepsie sama o sobě není životu nebezpečná, avšak při samotném záchvatu není nic neobvyklého, že dojde k zranění. Samotný záchvat se stene nebezpečným pokud trvá déle než 30minut či dochází ve velmi krátkých intervalech k jeho opakování. V takovém případě může dojít k poškození mozku. Tento stav je pojmenován status epileptici.
Avšak při správné léčbě k němu nedojde. Standardně je využíváno k léčbě farmaceutik, jejichž má však svá omezení a tak není nezvyklé jejich účinnost zvyšovat jejich kombinací. I přes to se u cca 30% pacientů nedaří příznaky epilepsie zmírnit či úplně zastavit. V těchto případech se neurologové přiklánějí k některé operativní metodě.


Věříte v to,že se lidé mění?

11. července 2011 v 20:38 | Alena
Já ne. Nebo to spíš nepovažuji za změnu. Každy má někdy své krušné chvilky. Stejně tak má každý své veselé a šťastné chvilky. Ale je to stále součást jejich osobnosti. Pokud je někdo chamtivý, možná tuto vlastnost někdo dočasně utlumí, ale stejně brzy vypluje napovrch. Někdy i v horší podobě.
Nevěřím tomu,že by se lidé mohli změnit. Ani v historii se to nikdy nestalo. Kdyby se mohli měnit, nebyly by války. Kdyby se dokázali poučit, nebyly by zbytečné spory stále a stále o ničem. Nebyla by zlomená srdce a duch. Nebyla by rovnováha.
Nemůžeme se změnit proto,že to příroda nevyžaduje. Kdybychom své zkušenosti ukládali a střežili, nebyla by rovnováha. Vždy,když je přelidnění, nedostatek potravin atd. , vznikne válka, propukne nemoc, příjde hurykán...
Každý má v sobě přehršel vlastností. Některé se ukáží hned, některé mizí a jiné rostou. Postupně se vyvíjí, ale jen omezeně. Záleží jen a jen na jedinci samotném. :-) Je to jen můj názor a nikomu jej nevnucuji. Své názory často měním a třeba změním i tento. Protentokrát děkuji. :-)

Planetky

9. července 2011 v 12:14 | Alena - převzato
Planetky neboli asteroidy jsou menší nepravidelná (kromě největších) tělesa do průměru 1000 km, která obíhají většinou v pásu mezi Marsem a Jupiterem (planetkový pás), je jich asi 500 000. Některé však zabíhají až k Merkuru (Ikarus). a Chiron až k Saturnu. Zemskou dráhu křižuje asi 1000 malých planetek o rozměrech 100 m až 8 km. Představují nebezpečí, neboť srážka se Zemí by ohrozila život. Jde pravděpodobně o zbytky původních planetesimál a protoplanet.




























Bladhaund (Bloodhound)

6. července 2011 v 16:33 | Alena - převzato |  Plemena psů
Tento stopařský pes, známý jak ze skutečné, tak z románové kriminalistiky, je milý a společenský, ale odměřený. Jeho jméno (blood znamená krev) je možná odvozeno z obdivuhodných čichových schopností při hledání poraněné, krvácející zvěře, nebo snad připomíná úzké vztahy plemene k ,,modré krvi'' šlechty.
Výška
Pes 63 - 69 cm
Fena 58 - 63 cm

Historie
Tento smutně vyhlížející pes je nejstarší ze skupiny honičů a je to asi nejpůvodnější plemeno vůbec. Jeho původ můžeme sledovat do 8. století do Belgie, kde svatý Hubert, patron lovců, choval v Ardenském lese velkou smečku těchto psů. Ti později nesli jeho jméno. Stali se oblíbeným plemenem francouzských králů a Vilém Dobyvatel je roku 1066 dovezl do Anglie. Staletí trvající selektivní chov zušlechtil psa svatého Huberta na bladhaunda, jak ho známe dnes.

Temperament
Bladhaund je plachý, mírný, dosti vážný. Chytí-li stopu, není schopen věnovat pozornost ničemu jinému a neslyší ani hlas svého pána. Bladhaunti mohou být ale i milými domácími společníky a mají dobrá vztah k dětem. Potřebují však dosti prostoru a mnoho pohybu.

Bígl (Beagle)

5. července 2011 v 13:45 | Alena - převzato |  Plemena psů
Francouzské slovo beguele, od něhož se odvozuje název plemene, znamená ,,otevřené hrdlo''. Asi to má připomenout hlučné chování těchto psů ve smečce. Bígl je spokojen na lovu stejně jako na předložce u krbu. Zůstává přitom stále energickým a věrným společníkem.

Výška
33 - 40 cm

Historie
Původ tohoto nejmenšího honiče musíme hledat asi už ve starověkém Řecku. Je jisté,že francoužští Normani již používali bígly při lovu zajíců a dovezli je do Anglie roku 1066. Byla to zvířata trochu menší než dnes, proto je jezdci vozili v sedlových brašnách, nebo dokonce v kapsách. Z takto nošených zvířat vznikla miniaturní, dnes už neexistující varianta kapesní bígl. Bígl patřil mezi plemena oblíbená v královské rodině. Chovala je Alžběta I., Vilém III. Oranžský a Jiří IV., který se svou smečkou pořádal hony v sussexské pahorkatině poblíž Brightonu. Klub chovatelů bíglů byl založen ve Spojeném království roku 1895 a o několik let později bylo toto plemeno dovezeno do USA.

Temperament
Bígl má dobrou povahu, je to čilý, šťastně vyhlížející pes, ale bývá někdy tvrdohlavý a potřebuje pevnou ruku.

Léčitelství

2. července 2011 v 18:24 | Alena
Léčitelství. Co si pod tímto pojmem představíte? Někdo si představí doktora, další bylinky a někdo si představí léčitele. Pokud jste se s ním už setkali a byl dobrý, máte velké štěstí. Dnes se na světě pohybuje spousty a spousty podvodníčků,kteří tvrdí, že Vás dokáží vyléčit. Podvodníčka poznáte ale tak,že na sebe za prvé hodně upozorňuje a za druhé, pokud se necháte jím ,,léčit'' výsledky se možná dostaví,ale rozhodně né dlouhodobě. Například Vás bolí noha. Párkrát Vám přez ní přejede rukama a bolest je pryč. To je snadné. To umí téměř každý člověk. Ale jakmile se vzdálí, bolest je zpět. Dobrý podvod je také to,když Vám někdo nabídne vyléčení takové rýmy do čtrnácti dnů. Jenže, nic si nenamlouvejme, rýma se do čtrnácti dnů vyléčí sama a tak nevidím důvod,proč platit někomu za asistenci velké peníze.
Pokud se léčitelství věnujete sami, je to dobré pro Vás i Vaše okolí. Tedy jen,pokud jej provádíte správně a z dobrých,nesobeckých a čistých úmyslů. Princip léčitelství funguje především na Vaší představivosti a znalostech anatomie. Musíte přeci vědět kam a kolik energie máte vyslat. Čím laskavější a pevnější budou Vaše myšlenky, tím více danné osobě pomůžete.
Nejprve si zahřejte ruce třením o sebe. Měli by jste cítit teplo,nikoli chlad a jemné brnění v dlaních a prstech. Až se budete cítit připraveni, položte ruce na polavé místo a představujte si, jak se Vám uleví. Myslete hlavně na něco hezkého. Ruce se ani nemusí dotýkat místa. Ono pozitiva,ta pomohou vždycky. Když Vám bude nejhůř, často pomůže pozitivní člověk ve Vašem okolí. Hned to zahřeje u srdce.
Inu,tohle je jen velmi skrácené a stručné. Jen začátečníkům by to mohlo alespon trochu objasnit,o čem se mluví. Konkrétně tento popis,co zde je je princip Reiki. To jsou nádherné myšlenky a existuje o nich i spousty dobrých knížek. Ale i špatných tak si dávejte pozor.
Jinak do léčitelství lze zařadit Akupresuru,akupunkturu,šiacui,bylinkářství a ještě spousty a spousty dalších metod. Každý správný léčitel má ale tak trošku vlastní metodu.

Modrásek Jetelový (Lysandra bellargus Rott)

2. července 2011 v 15:36 | Alena - převzato |  Motýlci
Patří k rychle mizejícím druhům. Létá na suchých stráních i polních cestách hlavně v nižších polohách. Žije však i v horách. Barevné rozdíly mezi samcem a samicí jsou značné. Samec je modrý, samice hnědá. Někdy se objeví i samice s modravými křídly. Jako u jiných druhů, také u tohoto druhu má rub křídel bohatou barevnou kresbu. Motýli létají od května do září ve dvou pokoleních. Housenka je vázána na bobovité rostliny, z nichž se vybírá, pokud možno, čičorku, podkovku chocholatou, kručinku a jetel. Housenka přezimuje a na jaře se zakuklí.
Rozpětí předních křídel: 26 - 32 mm.


Basethaund (Basset Hound)

1. července 2011 v 20:58 | Alena - převzato |  Plemena psů
I když je poměrně klidný a se sklonem k lenosti, je to velmi schopný lovecký pes. Je překvapivě mrštný a energický a může být použit pro vyhánění králíků, zajíců a bažantů z hustého podrostu.

Výška
33 - 38 cm

Historie
Toto plemeno vzniklo koncem 16. století ve Francii. Jméno ,,basset''má původ ve francouzském bas, to znamená nízký. Tvar hlavy a vynikající čich ukazují na to, že plemeno vzniklo ze zakrslé mutace bladhaunda. Baset byl dovezen do Velké Británie teprve v druhé polovině 19. století. Jeden byl předveden na výstavě psů ve Wolverhamptonu roku 1875. Klub chovatelů basetů (Basset Hound Club) byl založen r. 1883. Královna Alexandra, choť Eduarda VII. , byla nadšenou chovatelkou a vystavovatelkou basetů. Jeden z jejich psů se stal vítězem Cruftovy výstavy v r. 1909.

Temperament
I když má baset smutný výraz, je to pes živý, družný a dobromyslný. Potřebuje mnoho pohybu a má rád procházky, při kterých může podle libosti prozkoumávat živé ploty a houštiny. Je-li přinucen k usedlému životu, má sklon k tloustnutí. Důsledkem jsou pak ve starším věku záněty kloubů.

Basenži (Basenji)

1. července 2011 v 13:31 | Alena - převzato |  Plemena psů
Je to opravdu pozoruhodný pes - kluše jako kůň, olizováním úzkostlivě dbá na svou čistotu a místo štěkání ,,jódluje''! Jeho jméno je odvozeno z jazyka Bantu, basenji znamená ,,zrozený v buši''. Někdy je toto plemeno také nazýváno
konžský pes. V Africe je basenži používán jako slídič a jako hlídací pes.

Výška
Psi 43 cm
Feny 40 cm

Historie
Předkové tohoto plemene byli asi známi už starým Egypťanům, protože vyřezávané sošky psů připomínajících basenži byly nalezeny v mnohých hrobech faraónů. Evropané se s basenži setkali poprvé asi před sto lety ve střední Africe, kde byli ve smečkách používáni jako lovečtí psi. Do Velké Británie se dostali na počátku tohoto století, ale rychle tu vyhynuli na psinku, protože proti této nemoci nemají vrozenou imunitu. Poprvé se v Británii rozmnožili v roce 1937 a v USA v roce1941.

Temperament
Basenži jsou veselí,drzí a nedůvěřiví. K neznámým osobám se někdy chovají odměřeně, ale většinou vycházejí s člověkem velmi dobře. Když je basenži chován společně s jinými psy, převládne občas jeho instinkt smečkového psa. Musíme se proto připravit na značné šervátky a boje, které trvají, dokud se ve smečce neustaví vůdcovství.

Afgánský chrt (Afghan Hound)

1. července 2011 v 13:15 | Alena - převzato |  Plemena psů
Toto elegantní, majestátní plemeno nesmíme soudit jenom podle jeho elegantního zevnějšku. Tak jako krásný vzhled patří
ka afgánskému chrtu i pozoruhodná pohyblivost a tvrdá konstituce, které mu umožňují vyrovnat se i s velmi obtížným terénem.

Výška
Psi 68 - 74 cm
Feny 63 - 69 cm
Historie
Zobrazení dávných zástupců tohoto plemene, zvaných také kábulský pes, najdeme na čtyři tisíce let starých afgánských malbách a na řeckých tapisériích ze 6. století př. Kr. Afgánský chrt vznikl pravděpodobně na Středním východě a po obchodních stezkách se dostal do Afghánistánu, kde byl používán pro lov gazel, vlků a sněžných levhartů. První afgánští chrti se dostali do Velké Británie roku 1886, ale do USA teprve v roce 1926.

Temperament
Afgánští chrti jsou nezávislé, živé, přátelské, avšak citlivé povahy. Ačkoli jsou tvrdí, trpí, nevěnujeme-li jim svou pozornost. Kdysi měl afgánský chrt pověst nespolehlivého psa. Dnešní zástupci plemene mají sice stále ještě prudkou povahu, ale jsou ukázněnější a poddanější při výcviku.

Základní údaje o psu

1. července 2011 v 12:54 | Alena - převzato |  Plemena psů
Pes domácí,Canis familiaris,je nejpopulárnějším doma chovaným zvířetem na celém světě.V lidské společnosti zaujímá zcela zvláštní postavení. Vztah psa a člověka je vztahem dvou víceméně masožravých savců,kteří spoku sdílejí obydlí,potravu,přízen i nepřízen opočasí a osudu: navzájem se využívají,sváří i projevují si vzájemnou nákolnost : pracují spolu,hrají si a trpělivě se snášejí po tisíciletí. Dokonce ani kůň nezasáhl tak důvěrně do vývoje člověka.
Člověk používal psy nejrůznějším způsobem - jako strážce,průvodce,lovce,bojovníky,jako hubitele hlodavců,tažná zvířata i pro zahřívání nohou. Právě tak sloužil pes jako zdroj srsti či masa.
V současnosti je ve Velké Británii chováno asi šest milionů psů,ve Spojených státech amerických nejméně padesát milionů.
Ačkoli jejich velikost a exteriér jsou velmi variabilní, mají všichni psi v podstatě týž tvar, který se příliš neliší od vzhledu jejich předků. Jsou to tvární a přizpůsobivý tvorové a nebyl důvod,aby je proces vývoje příliš měnil.
Počet různých plemen dovoluje,abyste si vybrali právě to pravé podle svého vkusu,tělesné kondice, bydlení nebo peněženky. A ať si vyberete kterékoli, velkého či malého psa, psa s rodokmenem či křížence, psa urostlého nebo psa na klín, můžete si být jisti, že budete-li se o něj moudře a pečlivě starat, stokrát se Vám za Vaši péči odvděčí družností a nákolností. Dokonce se může stát Vaším nejlepším přítelem.

Tvůrčí prázdniny

1. července 2011 v 11:07 | Alena |  Rady a tipy
Prázdniny jsou oddechovkou téměř pro všechny studenty. Tedy,pokud nepropadli a ted se musí složitě ,,drtit'' na to,co zanedbávali celý rok.
Uznávám,asi si každý nepředstavuje,že stráví prázdniny s papírem a tužkou a bude kreslit či malovat umělecká díla. Ale umění se netýká pouze této parkety. Tvůrčí schopnosti se dají využít například i pro hry. Váši malý sourozenci,nezapomínejte,že mají také prázdniny, se už po třech dnech prázdnin začínají nudit a dávají to docela nahlas najevo. Ale tentokrát to nemůžou zařídit ani maminky a ani tatínkové,protože jen v málokterém zaměstnání mají ten komfort,že mohou mít dva měsíce prázdnin na zotavení. A tak je to na Vás milý teenageři.
Pro děti ale nejsou vhodné žádné složité hry. Třeba takový Parlament by asi děti jen těžko pochopily. Ale proč si nezahrát něco jednoduchého a zábavného? Například balonkem a nebo šiškama se strefovat do kruho nebo mističky děti doslova pohltí. A pokud to půjde dětem lépe než Vám,uvidíte,že se do hry ,,zažerete'' stejně.
,,Namalujeme si prasátko''. Tak tahle věta děti baví jen zřídkakdy. Ale když to okořeníte nějakým peprným příběhem s princeznou pro holky a pro kluky příšerkama,rádi Vám namalují to,co po nich chcete. Ale malování samotné opravdu děti moc dlouho nebaví a Vás asi také ne,protože i Vy si své prasátko musíte namalovat. Jdete přeci příkladem. A tak to můžete oživit třeba tím,že si předem připravíte šablonky,které pro ratolesti připravíte. Můžete je ozdobit třeba šiškama a kůrou z lesa,kterou jste si před tím přinesli.
Doma jistě má každý svíčky a formičky na pečení. Potřebujeme k tomu noviny jako podklad. Na ně položíme formičku na Vánoční vykrajovánky a dovnitř můžeme dát kahánek a nebo jen provázek. a hurá,můžeme svíčkou kapat vosk. Tím si vytvoříte originální svíčku. Tato hra je ideální třeba na Černé hodinky,které určitě Vaše maminky a tatínkové dobře znají. Při ní se hrávali třeba stolní hry,říkaly se různé jazykolamy a vtipy a povídaly se příběhy.
Ale pamatujte na to,že jestli uděláte černou hodinku jednou,už jí budete muset dělat stále,protože je to pro děti jakési tajemno a to láká každěho.
Myslím,že své tvůrčí schopnosti,at to jsou dospělí,teenageři a nebo děti,všichni jí využijeme na plný úvazek.
Takže prázdniny na oddych? To nikoli...